V přítomnosti ticha, v odpověď na mou modlitbu, pročísla Cesta Vlčice stojatý vzduch nečinnosti, tak, jako letní bouřka osvěží vydýchaný vzduch. Tak, jako kapky deště svlažují vyprahlou zemi, tak mě probudila vize pobytů žen u mě na Červánku, v kouzelné chaloupce v náručí přírody. 

V lese nedaleko za humny, našla jsem svou divokost, své spojení se Zemí. Mám to spojení v posvátné úctě a ráda jej hýčkám. Kdykoli se totiž vzdálím, z tohoto prostoru jemného propojení s tím, co je naším tělem, dýchajícím organismem přírody, ztrácím pomalu i sama sebe. Naše tělo, a tělo Matky Země je jedním. Naše srdce bije zrovna tak jako její. Když jí nasloucháme, nasloucháme rytmu života. Známe jeho kroky, vidíme cesty, kudy se ubírat. Vnímáme pachy a snadno čteme jiné bytosti i jejich záměry. Chráníme tak sebe a své city. Víme, komu se otevřít, a komu raději zavřít dveře. Na koho zavrčet, a komu jemně přitisknout čumák na tvář v přátelském gestu. Vlčice ví. A spojení s touto prapůvodní silou ženy je pro mě jednou z nejmocnějších archetypálních prací. Pomáhá mi vnímat sebe, vnímat život. Klást správné otázky a vyhnout se nesprávným lidem. 

Naše instinkty byly poraněny, potlačeny a zatlačeny do pozadí v naší snaze zapadnout do společnosti, býti dobrými děvčaty, hodnými holkami, vzornými manželkami. Ta síla přirozenosti se však dere na povrch, neb nasloucháš svému srdci a ptáš se po pravdě. Vím to! Jinak bys tu nebyla a nečetla tyto řádky.

Vše co hledáme, hledá také nás. To, co je naše, nám nikdo nemůže vzít. Občas je nám třeba jen se na malou chvíli zastavit a naslouchat zurčení potoku, či ševelení větru v korunách stromů, sledovat západ slunce, a naučit se znovu milovat. Spočinout s těmi, které následují svoje touhy. Nitku po nitce se napojovat zpět na svou divokost, na instinktivní síly v Duši. S velkou láskou a vděčností ti budu průvodkyní na této cestě objevení své prapůvodní síly, vycházející ze spojení se zemí, ve spojení s tím, co je v tobě nespoutané, divoké a tak živé.

​

To je právě to místo, po kterém toužíš, které hledáš. Je to místo, kde jsi zdravá, celistvá a plná života. Kde všechny tvé sny mají jasné barvy a obrysy, a kde věříš, že je možné je uskutečnit. Je to místo, kde zní tvá nejhlubší vnitřní pravda. 

​

Nabízím ti podporu a vedení na této cestě do nitra, do Tvého vlastního lesa snů. Do míst, kde jsi divoká a nespoutaná, kde jsi sama sebou bez kontroly a příkras. Protože tak ji jedinečná! Taková jsi byla stvořena a takovou chceš skutečně být. Pro nikoho jiného. Pro sebe! Být tu sama pro sebe, se vším, kým jsi, se vším, co je v tobě přítomno. Nebuď dále plochou ve svém prožívání, vydej se se mnou na Cestu Vlčice.

​

Není nad to občas ztratit hlavu.. a najít sebe!​​